Zpravodajství

Heger nechce z fakultních nemocnic dělat akciovky
Nový ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) je proti tomu, aby se fakultní nemocnice a další státem řízené organizace, což jsou některé léčebné ústavy, přeměnily na akciové společnosti, jak to měl v úmyslu bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).
„Časem je třeba některé organizace odstátnit, aby se staraly samy o sebe, a nedohlížet na ně. Tento cíl ale může být dosažen i jejich převodem na neziskové společnosti. Já si skutečně myslím, že převod na akciovky raději ne. Je to politicky neprůchodné,“ řekl včera Právu Heger.
Exministr Julínek přitom nabídl Hegerovi svůj tým a návrhy připravených zákonů. Domnívá se, že TOP 09 nemá připravenu žádnou reformu zdravotnictví. „Byl bych proto rád, aby se reforma postavila na tom, co jsem se svým týmem připravil. Stačí jen návrhy zákonů doladit,“prohlásil už dříve Julínek.
Heger Právu řekl, že do konce prázdnin bude mít analýzu nejen Julínkových návrhů, ale i legislativních změn, které navrhovali dřívější ministři zdravotnictví a nikdy nebyly realizovány.
„V Julínkově reformě byla řada dobrých kroků, jak zefektivnit řízení přímo řízených organizací, tedy velkých nemocnic a ústavů,“ sdělil Heger.
„Obsahovala však i kroky, které budily strašné vášně. My se musíme naučit i trochu poslouchat opozici. Pro ni byly Julínkovy návrhy nepřijatelné. Proto budeme hledat další cesty,“ ujišťuje Heger.
Jestli nový ministr zdravotnictví při tvorbě reformy nějak využije Julínkův tým a Julínka osobně, ještě neví.
„Julínkovi odpovím až koncem srpna nebo začátkem září, kdy už bude hotova analýza. Nabídek ke spolupráci je hodně. Snažím se je dávat do formy, aby byly srovnatelné, a vyhodnotím je. Teprve pak se rozhodnu,“ uzavřel Heger.
Zdroj: Právo

Ze znepokojující finanční situace, ve které se nachází pelhřimovská nemocnice, by měl pomoci dvacetimilionový bankovní úvěr, který včera schválili krajští radní. Před více než týdnem už neuspokojivé hospodaření odnesl dosavadní ředitel pelhřimovské nemocnice Pavel Hrala.
„Podle předběžných počtů, které mám k dispozici, je pelhřimovská nemocnice z pohledu ekonomického provozu nejhorší krajskou nemocnicí v kraji Vysočina. Má pololetní ztrátu jednatřicet milionů korun,“ zdůvodnil odvolání ředitele vysočinský hejtman Jiří Běhounek, jenž nemocnici zná velmi dobře coby její chirurg.
„Je to nejmenší krajská nemocnice s největším dluhem. Pokud by takto hospodařily i ostatní krajské nemocnice, kraj by nedokázal jejich správu ufinancovat,“ dodal náměstek hejtmana Libor Joukl.
Úvěr, aby bylo na výplaty
Na místo ředitele radní jmenovali až do ukončení výběrového řízení nového ředitele Jaroslava Housera, dosavadního zástupce ředitele pelhřimovské nemocnice. Ten, jako by problémů nebylo málo, včera vysočinskému hejtmanovi oznámil další finanční ránu.
Podle hejtmana bude muset nemocnice uhradit 13,5 milionu korun za odškodnění pacienta poškozeného v pelhřimovské nemocnici před devíti lety.
„Po čtyřech letech probíhajícího soudního sporu přišel rozsudek, povinností je zaplatit jej do tří dnů. Nemocnice má na účtu řádově asi třicet milionů. Když zaplatí mzdy, což dělá asi 18 milionů, na dalších dohromady asi 16 milionů vyjde prohraný soudní spor, neměla by nemocnice ani na provoz,“ řekl Běhounek.
Na otázku, zda nemocnici nehrozí zánik, hejtman odvětil: „Já nevím, jestli jí nehrozí zánik. Když vám utečou pacienti a potom i doktoři… Aby nehrozilo, že nebude na výplaty, schválili jsme bankovní úvěr,“ uvedl.
Nemocnice podle něj nedosahuje výkonnosti, k jaké se pojišťovnám zavázala. „Žili si nad poměry. Nevím, jak v nemocnici mohli nastavit a vyčerpat tak velké zálohy od pojišťoven, když na ně výkonností nedosahovali,“ dodal hejtman.
Přitom podle odvolaného ředitele nemocnice Pavla Hraly si nemocnice nevedla vůbec špatně, smetly ji však problémy zvnějšku.
„Na vině je celkový stav financování sektoru. Pojišťovny vzaly pro ohodnocení roku 2010 za základnu rok 2008, kdy jsme se připravovali na rekonstrukci. Dostihlo nás také zákonem nařízené zvýšení platů, které v našem zařízení zvedlo za jeden rok platy o 35milionů,“ vypočítal Hrala.
„Myslím, že jsme celých těch deset let hospodařili dobře. Platy pracovníků vzrostly v průměru o 125 %, platy lékařů dokonce o 132 %. Udělali jsme rozsáhlé rekonstrukce, opravili jsme odborná pracoviště,“ obhajoval se už dříve Hrala.
Hejtman ale situaci vidí jinak, pacientů je v pelhřimovské nemocnici podle něj nedostatek. „Za posledních pět let se situace ve zdravotnictví změnila. Pacienti, když mají možnost, se dnes raději nechají převézt na nové superspecializované pracoviště. Všichni pacienti, kteří předtím leželi v krajských nemocnicích, tak vyhledávají lepší péči na nových pracovištích a v krajských nemocnicích ubývají. Naše krajské nemocnice se tomu ale musejí umět přizpůsobit,“ dodal hejtman.
Podle nejmenovaného lékaře pelhřimovské nemocnice ale spíše pacientů přibývá. „Myslím, že problém bude někde jinde, každý kraj je ze strany pojišťovny i kraje jinak ohodnocen,“ řekl pelhřimovský lékař, jenž si přál zůstat v anonymitě.
Všem nemocnicím měří stejně
„Všechny nemocnice mají od kraje stejné podmínky,“ kontroval Běhounek. Ostatní nemocnice v kraji podle něj začaly letošní hospodaření podobnými výhledy jako ta pelhřimovská. „Různými opatřeními, i třeba snižováním osobního ohodnocení vedoucích pracovníků, dokázaly nemocnice své rozpočty alespoň částečně stabilizovat,“ dodal Běhounek.
Podle hejtmanství v pelhřimovské nemocnici narůstá ztráta měsíčně o další čtyři miliony korun. „Myslím, že zřizovatel nemůže toto nechat bez povšimnutí, za půl roku by nám bylo vyčítáno, že jsme se tomu problému nevěnovali,“ dodal k odvolání ředitele Běhounek. Jako úspěch v hospodaření nemocnice v letošním roce by považoval, kdyby se do konce roku 2010 ztráta již neprohlubovala.
Na nového ředitele byl vypsán konkurz, přihlášky budou uzavřeny 6. srpna. „Nového ředitele bychom chtěli vybrat do šesti týdnů, není na co čekat,“ dodal hejtman. „Od nového ředitele budeme žádat pravidelné reporty stavu účtů, příjmů i zůstatků, abychom měli jasný přehled o situaci. Zakázali jsme také jakékoliv manipulování s majetkem,“ dodal k situaci hejtman.
Zdroj: MF Dnes

Akreditaci pro specializační vzdělávání lékařů v oboru radiologie získalo v těchto dnech Oddělení intervenční radiologie Nemocnice Podlesí, která je členem skupiny AGEL.
Nemocnice tak může vzdělávat nejen své lékaře, ale také poskytovat praktickou výuku pro lékaře z jiných zdravotnických zařízení. Pacientům mimo jiné nově získaná akreditace potvrzuje, že dostávají garantovanou a kvalitní péči. Certifikát, pro jehož získání musela nemocnice splnit řadu podmínek, má platnost devět let.
„Akreditace prvního stupně má pro oddělení velký význam. Umožní případným mladým lékařům se zájmem o tento obor absolvovat převážnou část praxe na vlastním pracovišti přímo v naší nemocnici,“ řekl primář oddělení intervenční radiologie Marian Wierzgoń.
Oddělení může díky získané akreditaci zároveň sloužit jako školicí středisko pro lékaře z jiných zařízení nebo oborů, kteří mají předepsanou praxi právě v oboru radiologie. „Tím, že nemocnice prošla akreditací, dává najevo, že splňuje ty nejpřísnější směrnice a standardy,“ doplnil primář Marian Wierzgoń.
Ministerstvem zdravotnictví jsou udělovány celkem tři stupně akreditace a také takzvané specializované akreditace. Jejich získání závisí od stupně technického vybavení pracoviště až po rozsah činnosti.
„Nemocnice Podlesí plánuje v brzké době zakoupit magnetickou rezonanci. A právě v souvislosti s plánovaným otevřením nového pracoviště magnetické rezonance bude naše oddělení žádat o udělení akreditace 2. stupně a specializované akreditace v oboru intervenční radiologie,“ vysvětlil primář Wierzgoń.
Akreditaci uděluje akreditační komise, která je složena z předních odborníků v daném oboru, kteří posuzují náročné požadavky stanovené Ministerstvem zdravotnictví ČR. Nároky na udělení akreditace 1. stupně se týkaly dostatečného počtu školitelů, jejich kvalifikace, způsobu celoživotního vzdělávání, technického vybavení pracoviště, prezentační činnosti, počtu a rozsahu výkonů prováděných na oddělení intervenční radiologie.
Oddělení intervenční radiologie poskytuje služby lůžkovým oddělením nemocnice, jejím ambulancím, praktickým lékařům z okolí, lůžkovým oddělením a odborným ambulancím z oblastí Frýdek- Místek, Valašské Meziříčí, Nový Jičín, Karviná, Bohumín a Šumperk. Oddělení úzce spolupracuje s cévní chirurgií Nemocnice Podlesí, se kterou vytváří jeden funkční celek v oblasti diagnostiky a léčby onemocnění periferních cév - Středisko onemocnění cév.
Zdroj: Regionální Deník

Ani třicet, ani šedesát, ani devadesát korun. Tím nejspolehlivějším "regulačním poplatkem" v současném zdravotnictví stále ještě je vidina půl dne stráveného v čekárně u doktora.
Najde se pořád dost ordinací, kde vás objednají na osm ráno a spolu s vámi dalších třicet lidí. Přijďte, sedněte, četbu s sebou - a hlavně laskavě neklepat! Když k tomu člověk připočte množství hororů, které během těch pár hodin vyslechne od spolučekajících na tém, a s čím kdo taky stonal a na co pak umřel, tak si zbytečnou návštěvu mnohdy rozmyslí. A leckdy nejen tu zbytečnou.
Nová vláda chce finančně zvýhodnit ordinace, kde to sviští. Kde se nečeká, kde si umějí objednat pacienta na konkrétní hodinu a pak ji taky dodržet.
Hezká myšlenka? Na první pohled jistě. Taky ovšem trochu utopická.
Některé zdravotní pojišťovny už dnes odměňují praktické lékaře, kteří zavedli objednávací systém, a zájem doktorů prý pomalu roste. Proč ne.
Jenže na každou ordinaci oči pojišťovny stejně nedosáhnou. Například na přetížené ambulance v nemocnicích. Dobrá organizace práce tam je a vždycky bude odrazem toho, nakolik pevnou rukou vládne tamní šéf oddělení, přednosta, ředitel a zda tam pěstují cosi jako dobré mravy a nepohrdají pacientem, i když zrovna neumírá. A proč vyplácet peníze navíc za to, že bude pořádek tam, kde má být? Nejsou potřeba jinde?
Navíc, ať si neděláme zbytečné iluze, čekání nikdy úplně nevymizí. Dva příklady z vlastní zkušenosti: První je z nemocniční ortopedie, která praská ve švech. Přijdete ráno, vyfasujete lístek s pořadovým číslem jako někde v bance, vyslechnete narážku dalšího pacienta: „A máte s sebou pyžamo, paní?“ a pak už jen tipujete, zda do čísla 22 (na řadě je devítka) ještě stihnete nákup.
Pukáte vzteky, do toho přivezou úraz a doktora povolají na sál, ale když vás konečně pozve dovnitř a věnuje se vám tak dlouho, jak potřebujete, zloba je pryč. Je to zkrátka dobrý doktor, za nímž jezdí lidé i zdaleka. I když by to vážně mohl mít lépe zorganizované. Mohl. Ale do puntíku to prý nikdy nenaplánujete. Jeden pacient z Horní Dolní po cestě uvázne v zácpě, do toho se ozve méně zkušený kolega s prosbou o konzultaci a už se všichni vezou.
Druhý příklad je z ambulance praktika, před nímž mě varovala už sousedka: „Ve dveřích se mě zeptá, co chci předepsat, pak mi změří tlak a je po vyšetření.“ I můj zdravotní stav se po návštěvě dotyčného lékaře prudce zhoršil. Ale mohla jsem kvitovat, že v čekárně nebyla ani noha. Tomu říkám rychlý průtok! Děsí mě, že nějak takhle by mohla vypadat finančně zvýhodněná ordinace. To si radši počkám.
A tak si neslibujme zázraky, na které se nás snaží lapitmistři rychlých řešení. Pro začátek by bylo dobré sundat ponižující (a mnohdy lživou) ceduli: Neklepat, sestra pravidelně vychází.
A pak to chce více dobré vůle a ohledu na čas pacienta, ochoty vysvětlit mu, že se něco stalo a že nastal skluz, případně zvednout telefon. Jen pacient-ignorant něco takového nepochopí.
Mnohé je zkrátka věcí obyčejné lidské slušnosti. A tu si, jak praví stará lidská moudrost, za peníze nekoupíš.
Zdroj: MF Dnes

Málokterá zpráva způsobila takový rozruch. Ředitel pelhřimovské nemocnice Pavel Hrala je od pátku bez práce. Ředitel té nemocnice, která patřila dlouhodobě mezi hospodářsky nejzdravější zařízení svého druhu.
Podle hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka však předchozí věta už neplatí a změna kormidelníka pozvolna se potápějícího korábu byla nevyhnutelná.
Můžete blíže vysvětlit prvotní důvod k odvolání ředitele Hraly? Znamená to, že nemocnici hrozilo nějaké velké nebezpečí?
Předně je třeba říci, že situace je složitá ve všech našich nemocnicích. Schválený finanční plán má dosud jenom ta v Novém Městě na Moravě. Když jsme se na totéž dotazovali v pelhřimovské nemocnici, zjistili jsme, že tam za chvíli mohou chybět peníze na provoz. Finanční situace hrozila téměř krachem.
Co za tím stojí konkrétně?
Je toho více. Odhalili jsme třeba vyšší zálohy pojišťovně za vykázanou a přitom neposkytnutou péči. Nemocnici ale zatížilo třeba i vyplácení odškodného za prohraný soud s pacientem.
Pelhřimovská nemocnice přitom dlouhodobě patřila k hospodářsky bezproblémovým, dokonce ziskovým zařízením.
O to více nás tohle zjištění překvapilo. Nečekali jsme to. Ale museli jsme s tím něco udělat, nebylo vyhnutí. Sluší se dodat, že ředitel Hrala udělal zejména v prvních letech svého působení v nemocnici hrozně moc práce. Byl podepsaný pod výstavbou pavilonu akutní medicíny, připravil opravu lůžkové budovy. Tomu nemůže nikdo upřít. Zásluhy na druhou stranu instituci řídit nedokážou. I on sám prohlásil, že situace je kritická, a že neví, jak dál. Pokud to teď necháme být a nemocnice za rok zkrachuje, celý Pelhřimov mi pak bude vyčítat, že jsem to měl řešit.
Vy sám jste řadu let zrovna v této nemocnici pracoval. Jak celou situaci osobně vnímáte?
Mám na to jednoduchý názor. Teď už záleží pouze a jenom na každém zaměstnanci, jestli se nemocnici podaří zachránit. Čísla od pojišťovny hovoří jasně. Nemocnice vydává více peněz, než kolik si vydělá. A vydělat si může jedině kvalitní zdravotní péčí, tím, že přiláká pacienty. Jestliže se mezi lidmi na Pelhřimovsku bude i nadále mluvit o tom, že si raději dojedou jinam, nelze se divit, že nebudou peníze na provoz.
Souvisí odvolání ředitele Hraly nějak s velkou opravou hlavní lůžkové budovy nemocnice? Není dostavba kvůli potížím s penězi ohrožena?
Tato oprava je naplánovaná dlouho dopředu, dotáhnout do konce se musí a také se dotáhne. S odvoláním ředitele Hraly nijak nesouvisí. Když jsme u toho, ředitel podepsal stejně jako všichni ostatní ředitelé modernizovaných krajských nemocnic již při přípravě stavby prohlášení, že tento krok je pro budoucnost nemocnice nezbytný. A že dokáže provoz během opravy zajistit.On tehdy věděl, do čeho jde. Zato kraj Vysočina má teď lidově řečeno na noze kouli. Nezbývá nám než udržet provoz šest let. Je na to vázaná dotace z Evropské unie. Pokud zaměstnanci nebudou pracovat tak, jak jsem říkal, pokud pacienti nebudou do této nové nemocnice chodit, budeme mít veliký problém.
Nemocnici prozatím řídí statutární zástupce. Když se dozvíme jméno jejího nového představitele?
Termín pro přijetí přihlášek uchazečů do výběrového řízení končí šestého srpna. Uvidíme, jak rychle se nám podaří nového ředitele vybrat. Předpokládám ale, že během září bychom to jméno znát mohli.
Zdroj: Regionální deník

Lidí nemocných pohlavní chorobou v hlavním městě přibývá. V případě syfilisu meziročně dokonce skoro o sto procent.
„Například v roce 2006 bylo hlášeno v Praze 108 případů, následující rok už 202 hlášených onemocnění, v roce 2009 to bylo již 296 případů. Letos k 31. květnu už evidujeme 150 případů. Přes léto pak počty nemocných narůstají raketově,“ uvedla pro MF DNES vedoucí protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.
Alarmující na tom všem je, že uvedené počty jsou jen špičkou ledovce. Kolik takových lidí, kteří s nemocí chodí nebo ji pokoutně léčí, skutečně je, nikdo neví. Některé odhady hovoří o tom, že nemocných může ve skutečnosti být desetkrát víc.
V posledních letech se však mění struktura pacientů. „Občas se objeví lidé nakažení v heterosexuálním vztahu, ale v poslední době přicházejí nejčastěji do naší ordinace pacienti středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní, pohybující se v gay komunitách. Jedná se o mladé muže ve věku 25 až 35 let. Někteří přicházejí se syfilidou dokonce opakovaně,“ říká vedoucí lékař venerologického oddělení Všeobecné fakultní nemocnice Roman Trýzna. Přiznává, že v letních měsících, kdy lidé více cestují a zažívají náhodné známosti,mají v ordinaci pořádný nával.
„Přichází k nám asi tak o třetinu více pacientů než v jiném ročním období. Vrchol bývá v září, kdy se lidé z dovolených vracejí ke svým rodinám,“ doplnil Trýzna. Podle něj za nárůst počtu nemocných může paradoxně možná i to, že se syfilis dá léčit a už se na něj neumírá jako kdysi.
Syfilis však není jediná pohlavní choroba, která Pražany trápí. Vedle kapavky rychle rostou i počty HIV pozitivních. Mezi postiženými jsou i děti.
Zdroj: MF DNES

Vyhlášených soutěží se většinou zúčastní pouze jedna firma. Zodpovědným úřadům to nepřipadá divné.
Na první pohled je to velká záhada: do Česka proudí miliardy korun na modernizaci nemocnic, ale takřka nikdo o ně nemá zájem. Respektive, do soutěží, v nichž nemocnice či jejich zřizovatelé hledají firmu, která jim dodá nové přístroje, se většinou hlásí pouze jediná firma.
Uvedený problém se týká především velkých zakázek na vybavení nemocnic, jež financuje EU.
HN to zjistily analýzou dat na serveru centralniadresa.cz, kde státní instituce povinně zveřejňují výběrová řízení a poté i jejich výsledky.
Firmy a jejich kliniky
To ale není jediné zjištění. Překvapivě vysokou úspěšnost totiž mají v těchto případech tři obchodní, kompletátorské firmy. Ty nic nevyrábějí, jen přeprodávají.
Větší jsou v zemi tři - Hospimed, Puro-klima a Hypokramed. A dohromady jen v roce 2009 v soutěžích, zveřejněných na serveru centralniadresa.cz, získaly zakázky za 1,926 miliardy korun.
Neuvěřitelná je přitom výše zakázek, v nichž byly jedinými uchazeči - 1,63 miliardy korun. Jinými slovy, takřka u devadesáti procent tendrů, které získali tito kompletátoři, se vlastně nesoutěžilo. Obchod spadl do klína jediné firmě.
Jak je možné, že se společnosti tak „zázračně“ shodnou a že si nelezou do zelí?
„Kolik je uchazečů, to jsou věci, kterými se nezaobíráme,“ říká například člen představenstva společnosti Puro-klima Antonín Havlíček. Podle něho si však firma vždy provádí průzkum, jaké jsou naděje na úspěch. „Není to tak, že se po každé zakázce vrháme. Víme o spoustě zakázek, do kterých nejdeme, protože na to kapacitně nemáme,“ podotýká.
„My se hlásíme do všech zakázek,“ říká nejdříve rezolutně jednatelka společnosti Hospimed Věra Svobodová. Až po předložení čísel dodává: „Pokud někam nejdeme, tak je to proto, že nesplňujeme technické požadavky zadavatele,“ vysvětluje.
„Nemám pro to žádné vysvětlení, nesleduji kdo se kam přihlásí,“ uvádí majitel třetí úspěšné kompletátorské firmy Hypokramed Vratislav Roubal. „Je přece moje právo rozhodnout se, kam se přihlásím,“ dodává.
Bez zajímavosti není ani to, že každá ze společností má „své“ nemocnice, kde se jí nezvykle dobře daří: Puro-klima libereckou krajskou, Hospimed síť ústeckých zařízení a Hypokramed Plzeň.
Úřady mlčí
Podle Elišky Císařové z Transparency International je pravděpodobné, že v této oblasti existují dohody, jsou ovšem těžko dokazatelné. „Nelze vyloučit, že společnosti jsou „realistické“ a nehlásí se do soutěže, o kterou má zájem konkurent, a očekávají stejné chování od ostatních,“ říká Císařová.
Instituce, přes něž evropské dotace chodí, však to, že se o miliardy prakticky nesoutěží, vůbec nevzrušuje. A nad tím, že bývá často jenom jeden uchazeč, pouze krčí rameny.
„Počet uchazečů a podoba nabídky při konkrétní zakázce jsou výsledkem nabídky a poptávky,“ tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
„Pokud bychom se hlouběji zabývali otázkou, z jakého důvodu podá nabídku v zadávacím řízení jeden uchazeč, nelze ji zodpovědět bez hlubší analýzy každé zakázky,“ uvádí Jan Štoll, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které je garantem veřejných zakázek.
Zdroj: Hospodářské Noviny

Lékárny se rychleji než dosud dozvědí, když některý lék bude označen za závadný, a přestanou ho vydávat nebo prodávat pacientům. Umožní to nová služba, kterou v těchto dnech spustil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), řekla ČTK jeho mluvčí Veronika Petláková.
Rychlou informaci dostanou touto cestou také krajské úřady.
Dosud rozesílal lékový ústav hlášení o závadných lécích lékárnám a krajským úřadům mailem nebo faxem. Nová služba umožní, aby informace vstoupily přímo do informačního systému lékárny.
„Informaci vystavíme a server si ji sám stáhne a rovnou také vyhodnotí,“ popsala změnu mluvčí. Zásadní zlepšení je podle ní v tom, že lékárník už si nebude muset porovnávat podle mailu či faxu léky se svým soupisem skladových zásob, ale systém mu rovnou vyznačí, pokud tyto léky v zásobách má. Upozorní lékárníka sám na vadnou šarži.
Tuto možnost mají zatím jen lékárny se zabezpečeným připojením. Lékový ústav již od 1. července data o lécích vystavuje, do lékáren se dostanou, jakmile si službu aktivují ve svém softwaru. Pokud lékárny toto připojení nemají, dostanou informace původní cestou, tedy bez vyhodnocení.
Lékárny dostanou pomocí nového systému také například rychlé varování o padělcích léků.
Systém podle Petlákové slouží k ochraně veřejného zdraví a je další pojistkou proti tomu, aby se k českým pacientům dostal problematický přípravek. Služba je také přínosem pro lékárny, které takto jednoduše splní zákonné povinnosti přijmout a zpracovat informace závažné pro zdraví léčených.
Zdroj: ČTK

Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed vyzvala nemocnice, aby zpřísnily prevenci nákaz. Při pobytu v nemocnici se nakazí každý desátý pacient, řekl ČTK ředitel CzechMedu Miroslav Palát.
Podle něj většina infekcí souvisí s operacemi. Hlavním zdrojem je kůže personálu a pacienta. Infekce z nesterilních nástrojů jsou výjimečné.
„Nemocnice by měly rozšiřovat ambulantní péči, zpřísnit při hospitalizaci preventivní opatření a dávat přednost jednorázovým zdravotnickým prostředkům tam, kde to je třeba. Měly by také provádět kompletní sterilizaci nemocničních budov,“ uvedl Palát.
Připomněl, že na rozdíl od operačních technik, které doznaly za poslední desetiletí velkého rozvoje, se téměř nezměnily operační pláště a roušky, které mohou být významným zdrojem nákazy. „Při hodinové operaci se za přítomnosti tří lidí uvolní až 45 milionů možných zdrojů infekce. Použitím jednorázových roušek a plášťů se dá riziko významně snížit a klesnou i náklady spojené s léčením nemocničních infekcí,“ řekl.
Odborníci se podle Paláta shodují, že výskyt nemocničních infekcí není možné výrazně změnit. Je ale možné je sledovat a včas přijmout preventivní opatření, aby se nešířily dál. Četnost nákaz se liší podle oddělení, v intenzivní péči je to až 45 procent. Velkým problémem nemocničních infekcí je růst odolnosti bakterií na antibiotika.
„Nejčastějším zdrojem nákaz je pacient a personál. V praxi se jedná o špatně umytého operatéra, nesprávně nasazenou masku, nedostatečnou desinfekci operačního pole a chybné zarouškování pacienta,“ popsal chyby Palát. Velkým zdrojem nemocničních infekcí je také špatně dezinfikovaný operační stůl, klimatizace a zdi.
CzechMed sdružuje 27 výrobců zdravotnických prostředků, představují 30 procent českého trhu. Zdravotnické prostředky zahrnují širokou paletu výrobků používaných ve zdravotnictví ke zlepšení práce lékařů a komfortu a úspěšnosti léčby. Jsou to například inkontinenční pomůcky, chirurgické šití a nástroje a implantáty jako kloubní náhrady či kardiostimulátory.
Zdroj: ČTK

Proti plánu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, aby lékaři psali na recept místo léku jen účinnou látku, se po lékařích postavily také firmy. Podle nich se tak jen zmátnou pacienti zvyklí na svůj lék a přestanou se léčit.
Zdravotní pojišťovny neušetří, naopak vše vyjde dráž, protože neléčení pacienti skončí v nemocnici. Šetřit se prý má jinde - na zdravotnickém materiálu, technice a zbytečně opakovaných vyšetřeních.
„Je to evergreen, že se ušetří, když lékař napíše místo obchodního názvu účinnou látku. V ČR je to nadbytečné. Lékárník musí ze zákona nabídnout variantu, když pacient nechce doplácet,“ řekl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Radim Petráš.
Lékaři varovali, že ztratí kontrolu nad léčbou, za niž jsou zodpovědní. Hrozí prý poškození pacienta. Generika, což jsou levnější varianty drahých originálů, obsahují další látky, které ne každému pacientovi vyhovují.
Petráš se pozastavil i nad tím, jak by lékař recept psal. V řadě léků je více účinných látek, varianty se hodí pro různé pacienty. Když lékař píše název, je patrná i forma léku, nově by ji musel v receptu upřesňovat.
Z celkových výdajů českého zdravotnictví, které se pohybují kolem 260 miliard korun ročně, jde na léky čtvrtina. Podíl výdajů zdravotních pojišťoven na léky na recept klesl z 23 procent v roce 2004 na 17,3 procenta v roce 2008.
„Náklady na ambulantní a nemocniční péči v letech 2001 až 2008 stouply o více než 50 procent, nárůst výdajů na léky byl jen patnáctiprocentní,“ citoval statistiky Petráš.
Odmítl slova kritiků, že firmy se brání předepisování účinné látky proto, že klesnou jejich zisky. Zdravotní pojišťovny totiž platí za účinnou látku stejně, v případě dražšího léku tedy pacient doplácí více - bude-li volit mezi více léky, vybere si ten, kde doplatí méně.
Petráš uvedl, že inovativní firmy přinášejí patentově chráněné léky s novou hodnotou, a co se týče tržeb, je opatření irelevantní.
„Naopak je ohromně dobré, že klesnou ceny generik. Nemůžeme počítat s tím, že se zásadně zvýší objem peněz ve zdravotnictví. Přesunem ke generikům a vyhledáváním levnějších generik zbude víc pro léčení rakoviny a dalších vážných nemocí moderními léky v centrech,“ vysvětlil.
Průměrný roční růst trhu s léky v ČR vzhledem k přílivu nových drahých přípravků je 6,4 procenta, což podle Petráše je srovnatelné s vyspělými zeměmi EU. V prvních pěti měsících roku trh téměř o procento klesl, je to důsledek vládního úsporného balíčku i přehodnocení cen a úhrad, které dělá lékový úřad. Za celý rok očekává Peráš pokles trhu až o tři procenta.
Petráš ale varoval před razantním snižováním cen léků. Řekl, že pokud se tak už stalo, začal se výrazně levnější lék vyvážet do zemí, kde je dražší - a k českým pacientům se stejně nedostal.
Zdroj: ČTK

Ředitel pražské Ústřední vojenské nemocnice Štefan Brunclík musel nedobrovolně odejít kvůli nesouhlasu s dostavbou zdravotnického zařízení, kterou považoval za příliš nákladnou. Vyplývá to z důvěryhodných informací deníku E15.
„Šéf rezortu Martin Barták chtěl miliardový projekt spolupráce veřejného a soukromého sektoru prosadit za každou cenu. Brunclík mu stál v cestě,“ shodují se zdroje z ministerstva obrany i generálního štábu, pod nějž nemocnice spadá.
Podobně hovoří i někteří Brunclíkovi spolupracovníci. Barták tvrdí, že ho Brunclík požádal o odvolání po vzájemné dohodě. A jaká je skutečnost? Po několikadenním nátlaku ministrova klíčového náměstka Jana Fulíka měl Brunclík nakonec souhlasit, že podepíše smlouvu s vítězným konsorciem Prague Military Hospital Consession.
Výměnou dostal „trafiku“, konkrétně místo v české delegaci při bruselské centrále NATO. „Bez Brunclíkova souhlasu by projekt spadl pod stůl. Smlouva musela být uzavřena mezi nemocnicí a konsorciem,“ řekl vysoce postavený důstojník.
Tomuto scénáři odpovídá mimo jiné i časová posloupnost. Vláda projekt schválila 24. května, o tři dny později - tedy těsně před volbami do Poslanecké sněmovny - byla podepsána smlouva za přítomnosti Fulíka. A zprávu, že Brunclík „požádal o odvolání z funkce“, přinesla média s odkazem přímo na Bartáka 1. června.
O tom, že nejen Brunclík, ale i další vojenští a civilní odborníci projekt nepodporovali, je zřejmé i z dokumentů, o nichž deník E15 informoval. Jde o návrhy vládního usnesení a také oficiální tiskové zprávy, podle nichž mělo být vzhledem k nedostatku peněz na výcvik vojsk i obavám z dalších škrtů v armádním rozpočtu výběrové řízení na dodavatele projektu zrušeno.
Oba dokumenty má redakce k dispozici. Navzdory nesouhlasu svých podřízených však Barták kabinet Jana Fischera přesvědčil. Měl argumentovat hrozbou arbitrážního řízení.
Původně se předpokládalo, že vítězné konsorcium ovládá Metrostav Development. Jenže ten vlastní jen 25 procent akcií, zbytek patří firmě EC Property, která vznikla až tři měsíce po vypsání veřejné soutěže na dostavbu nemocnice. Potvrdil to mediální zástupce PPP projektu Karel Samec.
EC Property je součástí ryze české investiční skupiny Redwood Capital, založené v roce 2009. „Spravuje fond tvořený vklady partnerů skupiny Tomáše Hardta, Marka Šimáka a Petra Polívky,“ dodal Samec.
Například Hardt se svými tehdejšími společníky Markem a Lubomírem Podlipným postavili před třemi roky v Jindřichově Hradci elektrárnu na biopaliva. ČTK upozornila na fakt, že po obou bratrech pátrá Interpol, protože nenastoupili k šestiletému trestu odnětí svobody za daňové podvody.
„Hardtovo společné působení s Podlipnými bylo velmi krátké. Jednalo se o několik měsíců v roce 2007,“ hájí svého klienta Samec.
Jméno obou bratrů se v souvislosti s armádou neobjevilo poprvé. Před dvěma lety ministerstvo prodalo jejich společnosti Air Station areál letiště v Příbrami. Podlipní pak firmu přepsali na svého známého.
Zdroj: E 15

Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích se stala nejlépe hodnocenou všeobecnou nemocnicí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Kvalita očima pacientů, který se uskutečnil v březnu a dubnu.
Spokojenost v něm projevilo 84 procent z více než 1100 pacientů, kteří se ho zúčastnili. Paradoxem je, že nemocnice, která včera z rukou ministryně zdravotnictví Dany Juráskové slavnostně převzala ocenění, přišla před dvěma týdny o svého ředitele.
Oficiální stanovisko ministerstva obrany, pod něž nemocnice spadá, tvrdí, že dlouholetý ředitel Štefan Brunclík požádal k 1. červnu o uvolnění z funkce. „Měl jsem pocit, že jsem za šest let ve funkci ředitele již splnil cíle, které jsem si dal. Teď je čas jít jinam,“ řekl tehdy Brunclík serveru euro.cz.
On-line deník Aktuálně.cz včera přinesl zprávu o pozadí odchodu. Blízký Brunclíkův spolupracovník redakci potvrdil: ředitel byl k odchodu přinucen ministrem obrany Martinem Bartákem.
„Odejít rozhodně nechtěl,“ řekl Aktuálně.cz zdroj obeznámený s děním v pražské Ústřední vojenské nemocnici.
„Byl z toho těžce přejetý. Řekl mi, že vůbec nečekal, že ho Barták takto vyhodí,“ cituje Aktuálně.cz zdroj, který si nepřál být jmenován kvůli svému působení v resortu ministerstva obrany.
Ministr Barták odmítl, že by se na ochodu ředitele Brunclíka jakkoli podílel. „Ředitele jsem neodvolal!“ napsal v SMS zprávě . „Požádal o uvolnění po dohodě a pokračuje dál v odborném zařazení.“ Podle informací Aktuálně.cz má Brunclík půdobit jako poradce české delegace při NATO v Bruselu. Brunclík sám odmítl okolnosti svého odchodu komentovat.
Již před deseti dny deník E15 přinesl zprávu, že ministr obrany Barták se chce ucházet o post velvyslance v USA. „Pokud Bartákovi nevyjde post velvyslance ve Spojených státech, chce být ředitelem střešovické vojenské nemocnice,“ citoval E15 dobře informovaný zdroj.
Podle deníku se Barták zároveň zasazuje o vůbec první pilotní projekt spolupráce soukromého a veřejného sektoru v Česku (PPP). Týká se dostavby a pětadvacetiletého provozu části Ústřední vojenské nemocnice za 2,6 miliardy korun, počátkem června schválila dosluhující Fischerova vláda.
Samotné ministerstvo obrany se stavilo proti. „Za současného stavu… není možné se dlouhodobě zavázat k úhradě nákladů tohoto investičního projektu,“ píše se v návrhu vládního usnesení předloženého ministerstvem obrany, který má deník E15 k dispozici.
Jenže Barták je jiného názoru. K prosazení PPP mu podle důvěryhodného zdroje deníku E15 blízkého Fischerovu kabinetu pomohla šéfka rezortu zdraotnictví Dana Jurásková. Barták, původní profesí lékař, pro Aktuálně.cz odmítl, že by po konci Fischerovy vlády měl sám zájem o uvolněné místo ředitele vojenské nemocnice. „Není to pravda. A ten, kdo to šíří, je buď úplný hochštapler bez informací, nebo záměrně dezinformuje,“ uvedl Barták.
Zdroj: Lidove Noviny

Nemocnice získávají akreditace a certifikáty jak na běžícím pásu. Snad už neexistuje žádná, která by se alespoň nějakou akreditací či certifikátem nemohla pochlubit. Je to dobře. Působí to na nás jako uklidňující balzám.
Říkáme si, že nemocnice, kterámá tu a tu akreditaci či certifikát, nám dá tu nejlepší péči. Jako laici se nezajímáme o detaily a ve skutečnosti ani nevíme, co to pro pacienta znamená.
Když pak nastane nepříjemná životní situace a my jsme akutně nuceni vyhledat nemocniční ošetření, zpravidla není čas zkoumat, zda nemocnice, do které míříme, má to či ono ocenění nebo certifikát. Hlavně že nám tam pomohou.
A i když léčbu v nemocnici plánujeme předem, řadový pacient si většinou taky příliš vybírat z nabídky nemocničních zařízení nemůže. Většinou je do nich odeslán lékařem, který má s daným ústavem smluvní vztah.
To, že se nemocnice snaží o získávání akreditací a certifikátů, je určitě správné. Mnoho pacientů, kteří se v tom obrovském množství titulů vyznají, ale asi není.
Možná by v nich „bruslil“ i kdejaký zdravotník.
Proč se tedy nemocnice do toho tak hrnou? Není to levná záležitost, personálu to přidělá práci…
„Po celém světě je tlak na získávání certifikátů a akreditací obrovský. Výrazně to pomáhá v získávání prestiže i postavení na trhu. Samozřejmě že akreditace či certifikát je neochrání třeba od případných žalob pacientů, přesto by to pacientům mělo usnadnit rozhodování,“ řekl Tomáš Raiter, který se zabývá již čtyři roky rozsáhlým projektem nazvaným Kvalita očima pacientů.
„Zkušenosti a hodnocení pacientů musí být do budoucna jedním z hlavních parametrů pro udělování certifikátů a akreditací,“ dodal Raiter. V současné době prý v udělování hraje roli spíš tvrdé výkaznictví - a to může situaci poněkud zkreslovat.
Právě projekt Kvalita očima pacientů včera vyzdvihl na zdravotnický Olymp Ústřední vojenskou nemocnici. Zařadila se totiž mezi pouhou čtveřici zdravotnických zařízení s certifikátem ve třech hodnocených kategoriích projektu.
Viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek však různá ocenění nemocnic pro pacienta za významné nepovažuje.
„Nemocnicím to však bezpochyby zlepšuje postavení třeba i ve vztahu k zahraničním pojišťovnám. Některé z nich totiž zapisují do svých seznamů pouze ústavy, které některý druh akreditace či certifikátu mají,“ shrnul Mrázek.
Zdroj: MF DNES

Na infekčním oddělení Slezské nemocnice v Opavě přibývá pacientů, kterým antibiotika vymýtila ze střev i zdravé bakterie a organismus ovládly ničivé klostridie. Jedna žena už boj s nimi prohrála.
Dostala průjem a pak týdny bojovala o život na jednotce intenzivní péče infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Marně. Žena ve věku kolem sedmdesáti let před týdnem zemřela.
Ve stejné situaci je nyní další seniorka. Také leží na opavské infekční jednotce intenzivní péče se silným průjmem a ani její vyhlídky zatím nejsou příliš optimistické. Oběma ženám přitom uškodilo to samé - antibiotika.
„Pacientka, kterou se nám nepodařilo zachránit, dostala silný průjem poté, co užívala antibiotika na zánět ledvin. Léky jí totiž bohužel vymýtily z organismu i zdravé bakterie a v tlustém střevě se pak pomnožila nebezpečná bakterie klostridie, která způsobuje onemocnění zvané klostridiová kolitida neboli klostridiový zánět střev,“ vysvětluje primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel. Na jeho oddělení nyní leží ještě dva další senioři se stejnou diagnózou. Jejich zdravotní stav ale naštěstí není tak vážný.
Opavský primář, který je místopředsedou odborné společnosti infekčních lékařů v zemi, upozorňuje, že pacienty, kterým vážně uškodila antibiotika, léčí na svém oddělení v posledních třech letech stále častěji. Jen od začátku letošního roku už jich měl v péči asi desítku.
Téměř stejný počet nemocných už letos léčili, a naštěstí úspěšně, také na infekčním oddělení v Havířově. Další pacienti leželi i na jiných odděleních nemocnic v kraji.
Podle lékařů může vyšší výskyt pacientů s klostridiovou kolitidou souviset s rozšířeným a často i zbytečným podáváním antibiotik, ale také s lepší diagnostikou.
„V posledních letech se původci průjmových onemocnění častěji vyšetřují. Když nezjistíme ve vzorku stolice žádnou bakterii, dělají se testy na toxiny produkované klostridiemi - jejich přítomnost v organismu se totiž jinak zjistit nedá,“ říká primář havířovského infekčního oddělení Ivo Mifek.
Bakterie klostridie má v organismu asi 5 až 10 procent lidí, aniž jim působí potíže. Problém nastává, když se pomnoží. K tomu dochází většinou po užívání antibiotik. Častá je i souvislost s delším upoutáním na lůžko a hospitalizací v nemocnici.
Problém antibiotik je, že vyhubí mikroflóru běžně se vyskytující ve střevech s výjimkou klostridie, která je vůči obvykle používaným druhům antibiotik odolná. Když se pak klostridie pomnoží, je zle. „Klostridie produkuje jedovaté látky, které narušují sliznici tlustého střeva a výjimečně způsobí jeho protržení. Pak se obsah střev vylije do břicha, což vyvolá zánět pobřišnice,“ vysvětluje Kümpel.
Častěji se podle něj stává, že ve střevě vzniknou vředy, které naruší nervy ovládající střevo. Způsobí tak jeho ochrnutí.
„Když tlusté střevo přestane pracovat, toxiny postupně zaplaví celý organismus. Až polovina pacientů s paralyzovaným tlustým střevem umírá,“ říká Kümpel. „Lidé, zejména senioři, by proto neměli podceňovat průjmová onemocnění,“ dodává.
Podle šéfky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Ireny Martinkové zatím nebyl v regionu zaznamenán zvýšený výskyt klostridiové kolitidy. Problém ale je, že nejspíš neexistuje přesná statistika nemocných.
„Sporadické případy se mohou vyskytnout po léčbě antibiotiky. Zdravotnická zařízení ale nemají povinnost hlásit nám jednotlivé případy, pouze hromadný výskyt nemocničních nákaz a nákazy, které vedly k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí,“ vysvětlila Irena Martinková.
Klostridiová kolitida ale není jediné negativum antibiotik. Na škodlivost přemíry jejich užívaní upozorňují odborníci už delší dobu. „Výzkumy ukazují, že stále víc bakterií už antibiotikům odolává a téměř polovina antibiotik je podávána zbytečně. Někdy proto, že se jich dožadují pacienti, jindy proto, že pro lékaře je to nejjednodušší postup,“ říká Petr Kümpel.
S tím souhlasí i Alexandra Fiedlerová, ostravská lékařka celostní medicíny, která se snaží antibiotikům vyhýbat a využívat přírodní zdroje. „Jsou jistě akutní případy, kdy je antibiotikum potřebné. Ale lékař by měl vždy udělat test, aby zjistil, zda jsou antibiotika opodstatněná, a také proto, aby nasadil cílenou léčbu. Bohužel, často se nasazují širokospektrální antibiotika jen proto, že je to nejrychlejší a nejjednodušší způsob léčby. Chybí nám trpělivost chvíli poležet a popřemýšlet, proč jsme onemocněli,“ říká Fiedlerová.
Sama využívá k léčbě homeopatika, tinktury, čaje a další výtažky z bylin. Mnohé z nich účinně působí jak proti bakteriím, tak proti virům, což antibiotika nedokážou.
Zdroj: MF Dnes

Velké nemocnice v Ústeckém kraji budou od začátku července bez ředitelů. Vedení Krajské zdravotní (KZ) v rámci reorganizace zrušilo jejich funkce a postupně chce přejít na vertikální model řízení. Slibuje si od toho výrazné úspory, které by měly být v řádu desítek milionů korun ročně.
Propouštění zdravotního personálu zřejmě nenastane, řekl ředitel krajské zdravotní Eduard Reichelt.
„Důvodem je hlavně zefektivnění společnosti, která se bude muset vyrovnat s velkým propadem příjmů od pojišťoven, které nás v příštích letech čekají,“ řekl Reichelt.
Očekávaná úspora se má pohybovat v desítkách milionů ročně. „Hlavní úspory by měly vzejít z obslužných procesů - zakázky, nákupy. Nechci, aby mě za tohle slovo pak někdo chytal, ale propouštění zdravotního personálu by nastat nemělo,“ dodal.
Společnost zaměstnává 6300 lidí, z toho jen zdravotních sester je 2800 a lékařů 820. Krajská zdravotní je akciovou společností Ústeckého kraje a spravuje pět největších nemocnic v bývalých okresních městech.
Tři dosavadní ředitelé nemocnic přejdou do funkcí náměstka ředitele, jeden do správy majetku KZ a jedno místo bylo už od února neobsazené. „Funkce ředitelů nemocnic skončí k 30. červnu, ale restrukturalizace bude hotová až 1. listopadu 2011,“ řekl mluvčí KZ Jiří Vondra. O propouštění ředitelů se podle něj rozhodně nejedná.
Na ředitelských platech ale Krajská zdravotní ušetří jen zlomek požadované částky, ty hlavní rezervy má prý jinde. „Nemocnice byly zbytečně autonomní a co se dělalo pětkrát, se bude dělat jen jednou, tam budou úspory markantní. Centralizace navíc zefektivní administrativu a controlling,“ dodal dosavadní ředitel mostecké nemocnice Jindřich Zetek. „O změně se vědělo už déle, bez nás v zákopech v první linii by to stejně probíhat nemohlo,“ dodal.
Zdroj: ČTK

Radikální zdravotnická reforma Tomáše Julínka (ODS), která nakonec tohoto ministra Topolánkovy vlády stála místo, má šanci na svoji resuscitaci. Tentokrát ji bude prosazovat kabinet, který zřejmě povede Petr Nečas, a který se bude moct opřít o sílu 118 poslanců.
Vyloučen není ani návrat samotného Tomáše Julínka.
„Nabízím zkušenost a znalosti, dokážu diskutovat a korigovat. Kladu si ale podmínku, aby to byla mise, kdy se bude započatá reforma dokončovat. Sedět na tom postu a nemoct nic udělat, po tom bych netoužil,“ vyjmenoval Julínek parametry, za kterých by rád do nově vznikající vlády usedl.
Jeho angažmá není stoprocentní. V ODS má zájem o toto místo více lidí, své experty mají i koaliční partneři TOP 09 a Věci veřejné.
„Nejvíc jsme na té reformě pracovali a utrpěli taky nejvíc šrámů, tak bychom to měli dotáhnout do pozitivní tečky,“ uvedl Julínek důvod, proč by post ministra zdravotnictví měla získat právě ODS.
Rychlý zásah
Člen zdravotnického vyjednávacího týmu a bývalý náměstek ministryň zdravotnictví Marek Šnajdr upozorňuje, že s pokračováním reformy je třeba „začít už zítra“.
Nová vláda to ale nebude mít zase tak jednoduché. Už na podzim čekají Česko další volby, tentokrát senátní a komunální. Politici proto před nimi nebudou chtít prozrazovat všechny své - mnohdy velmi nepopulární - záměry.
V úterý se poprvé sejdou zdravotničtí vyjednavači a právě na této schůzce si musejí ujasnit, kde se jejich programy prolínají a kde na sebe naopak naráží. „Určitě čekám, že se zasekneme na debatě o poplatcích a zdravotních pojišťovnách. Doufám ale, že to nebude tak dramatické,“ věří Julínek.
O něco méně optimističtí jsou vyjednavači z hlavního týmu.
Dohodli se nicméně, že své obavy a případné disonance ve vyjednáváních nebudou ventilovat na veřejnost.
„Pokud by se vyjednavači z dílčích týmů nedokázali v něčem shodnout, pak o tom budou rozhodovat hlavní vyjednavači. A pokud ani oni nenajdou shodu, pak už to bude na debatu mezi šesti očima tří předsedů jednotlivých stran,“ naznačil 1. místopředseda ODS a jeden z hlavních vyjednavačů této strany David Vodrážka možnou variantu, jak spory odborných týmů řešit.
Najít miliardy
Marek Šnajdr naznačil, že nevyhnutelným krokem je stabilizace zdravotního systému a hledání úspor, které by podle něj mohla přinést například novela o lécích. „Už ji máme kompletní a mohli bychom ji ihned poslat do nové sněmovny,“ uvedl.
Zákon počítá s rychlejším vstupem generik a také s cenovou soutěží tzv. aukcí na generické léky, které mají stejnou účinnou látkou jako originální léčiva, ale protože už originálním léčivům uplynula patentová ochrana, mohou se vyrábět za podstatně nižší cenu. Jsou tedy mnohem lacinější.
Nově utvořená koalice by mohla rovněž znovu vráti do hry novelu o zdravotnických prostředcích. „Uvedení těchto zákonů v praxi by mohlo přinést úspory až 5 miliard korun,“ odhaduje Šnajdr.
Kolik bude pojišťoven?
Ostrý střet se čeká u debaty o zdravotních pojišťovnách. Třeba Věci veřejné by rády docíly toho, aby úhradu základní péče zprostředkovávala pouze jedna pojišťovna hospodařící pod ministrerstvem zdravotnictví. TOP 09 a ODS jsou proti.
„Chceme přesvědčit naše partnery, že omezení počtu zdravotních pojišťoven by nevedlo k úsporám,“ uvedl Šnajdr. „Naopak - my spíše klademe důraz na posílení jejich povinností a rovněž na zpřísnění podmínek,“ dodal.
Julínkova reforma chtěla pojišťovny privatizovat, dnes už to sám někdejší ministr nepřipouští. „Privatizaci pojišťoven jsme přece v programu nikdy neměli, bavili jsme se maximálně o transformaci pojišťoven,“ uvedl.
Co je standard a co ne?
Spíše po podzimních volbách se dá očekávat návrat k jednomu z nejobtížnějších témat - stanovení standardů, tedy na co má pacient nárok ze zdravotního pojištění a co by si už musel hradit, nebo alespoň připlácet sám.
V této souvislosti bude podle Šnajdra vyhrocená i debata o komerčním připojištění, které podle něj prosazuje zejména poslanec a vyjednavač ODS Boris Šťastný. „O tom by se měla vést debata ve chvíli, až bude co připojišťovat,“ namítl.
Stanovení standardů byl jedním z hlavních nesouladů mezi někdejší koalicí ODS, lidovců a zelených, i proto nakonec Julínkova reforma neprošla sněmovnou. Snahu o její prosazení pak zcela zmrazil pád Topolánkovy vlády v březnu 2009.
Poslušné pacienty odmění pojišťovna
Nová vláda se rovnež nevyhne debatě o optimalizaci nemocnic, možná změní i zákon o zdravotním pojištěním.
„Rádi bychom oddělili racionální pojištěnce od těch řekněme „neposlušných“. Například preventivní prohlídky by mohly pojišťovny odměňovat bonusem.
Šnajdr rovněž zmínil téma elektronizace zdravotnictví, díky němuž by podle něj odpadlo například duplicitní předepisování léků.
Zdroj: Aktualne.cz

Vláda do konce června rozhodne o tom, jak zachránit zdravotnictví. VZP dojdou už na konci roku rezervy. Hrozí, že začne platit pozdě.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková chce zachránit zdravotnictví způsobem, na který si už zdravotní pojišťovny, nemocnice, ale i soukromí lékaři tak trochu zvykli: navrhne vládě, aby příští rok o dvě až tři miliardy zvýšila dotace pojišťovnám, které platí za děti, důchodce, nezaměstnané a další státní pojištěnce.
„Návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce předložím do konce června. Je to moje priorita,“ řekla včera HN Jurásková.
Důvod je jednoduchý: VZP a některým dalším pojišťovnám dojdou na přelomu roku rezervy našetřené v době ministrování Tomáše Julínka a Davida Ratha a už teď je jasné, že zdravotnictví bude příští rok beze změn podobně jako letos zhruba v osmimiliardovém schodku. A to znamená jediné: pokud by Jurásková vůbec nezasáhla, hrozí zdravotnictví stejná krize jako na konci roku 2005 a v první polovině roku 2006.
Jako v letech 2005 a 2006
Kvůli obrovským dluhům VZP tehdy dokonce musely nemocnice o dva měsíce prodloužit čekací doby na plánované operace kyčelních kloubů. Lékaři nemohli nabírat nové pacienty, lidé nedostávali léky, které potřebují, a centra specializované péče odmítala léčit drahé pacienty.
Finanční krizi ve zdravotnictví z let 2005 a 2006 společně vyřešili David Rath s Tomášem Julínkem právě tím, že společně prosadili radikální roční zvýšení státních dotací zdravotním pojišťovnám skoro o 10 miliard.
Druhým důvodem, proč měly pojišťovny ještě v polovině roku 2008 rezervy skoro za 25 miliard korun, bylo zavedení zdravotnických poplatků, které ročně přinesly do zdravotnictví dalších pět miliard.
Jenže minimálně VZP a Vojenské zdravotní pojišťovně letos přebytky na účtech dojdou. „Pokud vláda nezvýší platby za státní pojištěnce, bude to opravdu velký problém. Pojišťovny začnou zpožďovat platby nemocnicím i soukromým lékařům a těm nezbude nic jiného než omezit zdravotní péči pro pacienty,“ varuje třeba prezident lékařské komory Milan Kubek.
Aby pacienti dostávali příští rok stejnou péči jako letos, musel by stát příští rok podle Kubka do zdravotnictví přidat minimálně pět miliard.
Jenže ministr financí Eduard Janota zatím se zvýšením plateb pojišťovnám kvůli vysokému schodku státního rozpočtu nepočítá. „Zdravotnictví by mělo hledat rezervy uvnitř systému.Vím, že se letos vyčerpají rezervy některých pojišťoven, já ale v rozpočtu, který dělám, s navyšováním plateb za státní pojištěnce nepočítám,“ řekl HN Janota.
Koalice se neshodne
ODS, TOP 09 a Věci veřejné, které jednají o příští vládní koalici, se na způsobu, jak zachránit příští rok zdravotnictví, zatím neshodnou. Všem třem stranám je přitom jasné, že zásadní reformu, která by přivedla víc soukromých peněz do zdravotnictví, letos určitě nestihnou.
Zdroj: HN

Čerstvě zvolený poslanec a někdejší dlouholetý ředitel hradecké fakultní nemocnice Leoš Heger by možná kývl na nabídku stát se ministrem zdravotnictví. Aktivně však o tento post neusiluje.
„Osloven jsem nebyl a o tento post se ucházet nechci. Ale pokud by TOP 09 měla řídit zdravotnictví a myslela si, že já bych tuto funkci měl vykonávat, tak bych o tom vážně uvažoval,“ prohlásil Leoš Heger.
O jeho jménu se v souvislosti s postem ministra zdravotnictví spekulovalo už jednou, po odchodu Tomáše Julinka z čela resortu.
Na dotaz novinářů se Leoš Heger včera rovněž vyjádřil k možnosti, že by se po podzimních komunálních volbách mohl stát hradeckým primátorem. „Dělat začínajícího poslance a začínajícího primátora, je zcela nemožné. Také si myslím, že primátor by měl být mladší,“ řekl dvaašedesátiletý nově zvolený poslanec.
V Poslanecké sněmovně se hodlá věnovat tomu, co je mu nejbližší, tedy zdravotnictví. Pokud jde o zájmy kraje, priority vidí v dostavbě dálnice D11 až do Hradce Králové, s ní související obchvat Náchoda, a zahájení výstavby R35.
„V nejbližších dnech se uskuteční setkání poslanců s hejtmanem, a tam se bude mluvit o tom, jak spolupracovat, aby kraj měl řádné zastoupení a zastání,“ řekl Heger.
Zdroj: Regionální deník

Kardiologové Nemocnice Na Homolce ověřují novinku v léčbě zrychleného srdečního rytmu pomocí zcela nového typu přístroje, který se zavádí pacientovi přímo do horní duté žíly. Jeho výhodou je větší účinnost a to, že je v žíle zcela skrytý. Běžně užívané defibrilátory se nemocným voperují pod klíční kost a jsou pod kůží vidět. ČTK to řekl primář kardiologie docent Petr Neužil.
„Přístroj je vhodný pro lidi menšího vzrůstu nebo menší hmotnosti. Klasický defibrilátor ICD je může svou vahou a velikostí zatěžovat. Kosmetický efekt ocení zejména mladší pacientky,“ uvedl primář. Ocenil, že přístroj je účinnější díky tomu, že je umístěn blíže srdci.
Defibrilátor - kardioverter vrací srdci správný rytmus elektrickým výbojem. Systém se skládá z elektrody v srdci, k níž je defibrilátor připojen. Klasický defibrilátor má podobu placičky. Nový typ přístroje PICD je ohebný váleček o hmotnosti zhruba 60 gramů. Zavádí se hadičkou vpichem z třísla do horní duté žíly. Je programovatelný na dálku a má životnost až šest let.
Homolka ověřila přístroj americké výroby zatím u šesti pacientů a bude v tom pokračovat. Lékaři zároveň testují, jakým způsobem přístroj po skončení životnosti odstranit z těla pacienta co nejšetrněji. Se zaváděním nového systému do běžné praxe počítají v druhém pololetí. Poruchy srdečního rytmu patří k nejčastějším srdečním onemocněním. Rytmus může být zpomalený či zrychlený. Příčinou je nesprávné vedení elektrických vzruchů v srdci. Pro zdravé lidi až na výjimky nepředstavují poruchy rytmu bezprostřední ohrožení na životě. U nemocných po infarktu mohou být životu nebezpečné.
Arytmii, ať zjevnou nebo skrytou, má přibližně každý desátý člověk. Ne každý ovšem potřebuje kardiostimulátor nebo jinou odbornou léčbu. Počet lidí postižených srdečních arytmií stoupá. Přispívá k tomu nezdravý životní styl a paradoxně i zlepšování lékařské péče - lékaři zachrání nemocné, kteří by dříve neměli šanci přežít.
Zdroj: ČTK

Chrudimská nemocnice nebude sloučena s jinou ani nebude zrušena. Zaměstnance nemocnice o tom ujistili hejtman Radko Martínek (ČSSD) a radní zodpovědná za zdravotnictví Markéta Tauberová (ČSSD).
Představitelé kraje zvolili diskusi přímo se zaměstnanci k tomu, aby vyvrátili spekulace o tom, že kraj s nemocnicí v Chrudimi nepočítá, jak se snaží naznačit někteří chrudimští radní. Důvodem mají být dohady okolo rekonstrukce centrální sterilizace.
„Nemám rád, když se do prostředí nemocnice plete politika. Se starostou Čechlovským jsem probíral postoj kraje, proto mě překvapují jeho reakce, které zcela zbytečně vyvolávají neklid,“ uvedl hejtman Martínek.
O tom, zda bude centrální sterilizace v Chrudimi, nebo v Pardubicích, rozhodne analýza, která posoudí ekonomiku investice, provozní náklady a lékařský význam. „Žádná z variant nesmí v žádném případě zhoršit komfort nemocnic. Výsledky nezávislého rozboru zveřejníme,“ slíbil hejtman.
„Nikdy jsme neuvažovali o tom, že sloučíme chrudimskou nemocnici s jinou. Uvědomujeme si, že zdravotníci této nemocnice potřebují pro svou práci jistotu, a tu jim zaručujeme,“ potvrdila hejtmanova slova radní Tauberová.
„Chrudimská nemocnice má stabilizované místo, zdravotnictví je pro nás důležité jako celek,“ ubezpečila radní lékaře, zdravotní sestry a ostatní pracovníky.
Zdroj: Pravo

Pokud absolvujete speciální vyšetření v ústecké nemocnici a bydlíte v Mostě, už si nemusíte jezdit pro rentgeny a lékařské zprávy tam, kde vznikly.
V pěti velkých nemocnicích sdružených ve společnosti Krajská zdravotní začal fungovat nový počítačový systém, který umožňuje lékařům vytáhnout si informace o pacientech na dálku ze společné databáze.
Informační systém propojil nemocnice v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Mostě a Teplicích a přišel na 72 milionů korun. „Není to malá suma, ale nemocnice bez této kvalitní sítě je anachronismus a do budoucna se bez ní žádná neobejde,“ uvedl ředitel Krajské zdravotní Eduard Reichelt.
Vmenšímměřítku systém fungoval už nějaký čas v Ústí, Děčíně a Chomutově. Loni v říjnu se začalo pracovat na tom, aby se do něj připojily i další dvě nemocnice v Teplicích a Mostě. K tomu došlo na konci ledna, kdy byla síť zároveň modernizována a výrazně se navýšila její kapacita.
Kvůli nákupu nových lékařských přístrojů se totiž během několika posledních let pětinásobně zvýšil počet ukládaných dat.
Rozjezd byl s potížemi, někdy museli "školit" i pacienti
Dnes už by mělo běžet vše bez problémů, zkraje ale start pro pacienty ani lékaře jednoduchý nebyl. Na dveřích každé teplické ordinace například viselo oznámení o přechodu na nové technologie se žádostí, aby měli pacienti pochopení s případnými potížemi. „Jednou žena musela sestře pomoct zprovoznit kopírku,“ přiblížil jednu z nich Marek Jareš z Teplic.
Složitější než spustit systém totiž bylo naučit zaměstnance techniku ovládat. „Dosud byli zvyklí všechny zprávy psát na strojích, a to se během tří měsíců kompletně změnilo, nyní je píší do počítače přímo u pacienta,“ přibližuje manažer celého projektu Jan Pejchal.
Do budoucna se bude muset systém rozvíjet i nadále, protože ukládaných dat bude neustále přibývat. Některé údaje o pacientech se totiž musí archivovat 30 let a jiné dokonce po celou dobu jejich života.
Zdroj: MF DNES

Společnost Janiga Labs vyvinula ve spolupráci s vedoucími lékaři PET centra Nemocnice na Homolce originální aplikaci na archivaci, zobrazování a sdílení obrazových dat. Integrován s ostatními nemocničními subsystémy.
Systém disponuje rozhraním pro vzdálený přístup k datům a jejich zobrazování pomocí speciálního prohlížeče. Podporuje zobrazování jak obrazových tak i neobrazových částí pacientské dokumentace a efektivně tak umožňuje telemedicínu.

Výtěžek z prodeje letošních obrázků putuje na konto mladého jazzového muzikanta, Ondřeje Pivce, který bude použit na úhradu studií na newyorské hudební škole: New School for Jazz and Contemporary Music, obor B.F.A. for Jazz Performance.
link na stránky Vernisáže obrazů